Sešlost 2011 (tým Paralaxa)

Jak jsme na Sešlost šli, odešli, došli a nedošli, a to v tomto pořadí...

Přípravy

Dlouho dopředu domluvený termín výletu na lodě se se Sešlostí překrýval tak, že jsme nad účastí ani nepřemýšleli. Jenže díky Kikině z Carpe (nebo také Michalovu háčku) jsme se s Michalem rozhodli jít a během pár hodin vytvořili čtyřčlenný tým. S Ančou jsme byli tři "Doppleráci" a jako čtvrtý měl jít pro mě neznámý člověk z Třebíče. Jenže s neznámými se bez kontaktu špatně komunikuje, takže i přes dalšího Doppleráka, posilu z Rudé záře alias Yellow Bagspace, Tomáše jsme tým nenaplnili. Nevadí, jde přece o to si hru užít. Teď jen doufat, že jménem týmu nenaděláme špatnou reklamu naší podzimní šifrovačce.

Přišlo poslední ráno na Berounce a my se vydali k vlaku do Berouna a odtud autem přes Prahu, vyzvednout Tomáše, do Jihlavy nakoupit a do Třebíče užít si nezapomenutelný víkend. Díky zpoždění vlaku jsme si stihli dojít i na oběd, kde jsme mimo jiné týmy potkali i Dominika z Carpe (přeběhlíka s trikem Voy-a-ger), který nám ukradl Kikinu. Čas jít na start, najít Anču a vyrazit.

Šifry

0 - Start

Přesto že jsme byli předposlední zaregistrovaný tým, našli jsme skvělé místo pro luštění. Z budíků jsme ihned odhalili morseovku, slepecké znaky i semafor. Co teď? Máme prvočíselně 23 písmen a tématicky ze slov nic nevyhaluzíme. Teprve současně s první nápovědou si všímáme halabala slepených budíků bílou izolepou, vychází RUS a současně s tím zbytek týmu vepisuje zbylá slova do tabulky. Ztráta ale není velká a společně s davem odcházíme dál, předbíhajíc Točenou zmrzlinu jdoucí kratším krokem.

1 - Křížovka

První stanoviště, bereme šifru a usedáme naproti pánovi ničícímu balkón. Snad mírné nevyspání, daleká cesta nebo žádná příprava před hrou nás držela na stanovišti neskutečně dlouho. Napadá nás křížovka sloupcovka, někde sedí, někde ne, to je hezké...není! Poznáme písmenka Sešlosti, doplníme do tabulky, začneme invertovat, vypustíme prostřední sloupec a máme brailla. Jenže tu jsou dvě S, co s nimi? Začínám větvit varianty, žádná nevychází, ale permutací vidíme Boží muka. Zkoušíme ještě několik minut druhý řádek, ale odolává, přestože princip už chápu. Dnes se dívám do poznámek a vidím zaškrtané "ZJEDENKM". No nic, Boží muka najdeme přeci i tak.

2 - Cukrárna

Mírně zklamáni zbytečnou ztrátou usedáme mezi mravence. "Proč jen je ta rakev tak malá?" Zato hned seřazujeme podle křestních jmen a příjmení přepisujeme. Rakvička, větrník, řez, věneček, heroin, kráska. Co mají společného? Dumáme nad rozměry rakvičky. Najednou nám dojde, ne heroin, ale perník, ne koninec, ale kobliha. A tak podléhá i vykastrovaný pianista. Malá chvilka, vidíme schodná písmena, sms systém se znovu rozjíždí a jdeme dál.

3 - Pixely

26 barev, přepisujeme na čtverečkovaný papír první řádky do abecedy, jenže písmen je mnoho, takže končíme. Napadá nás funkce dvou proměnných, diagonála sedí a symetričnost značí komutativitu. Na krajích musí být tajenka, takže už jen objevit operaci. Pár chvil, opětovné zpozorování, že černá je nula a napadá nás odčítání písmen s absolutní hodnotou. Bílý čtvereček napovídá a pomocí něho určíme, který řádek máme číst. Vypsat si všechna písmenka z abecedy, došli bychom k tomu také. Časově ale začínám dohánět ztrátu z druhé šifry.

4 - Bludiště

Beru do ruky mřížku a jako někdo kdo poslední týdny neustále vymýšlí šifry je mi jasné, co společného mají G, W a K. S Michalem dáváme polský kříž, zatímco Anča s Tomášem už mají jednoznačné seřazení znaků podle délky cesty. Čteme a do deseti minut jdeme dál. Skvělá nálada, tohle musí být skok ve výsledcích vpřed. Škoda že na podobném nápadu jsem pracoval pro Paralaxu.

5 - Kolečka

Vysoká čísla a čárky, semafor se nabízí, ale jak zjistit druhou čárku? Anča po chvilce zvolá, že čísla jsou od sebe vzdáleny po mocninách dvojky. Přemýšlím: výchozí čárka a sedm možností = otáčení druhé čárky z výchozí pozice. Vyzkoušeno otáčení vpravo, vlevo a jdeme dál. Nálada začíná být vynikající, tohle ostuda už snad nebude.

6 - Kruhová inverze

Přicházíme ke stanici a potkáváme Carpe, bohužel už jen ve třech. Přesto známka, že doháníme přední místa. Bereme Mandalu a po pár pokusech se zrcátkem a přečtením pouze F nechci zdržovat a vydám se trénovat maratonský běh do Markvartic. Po půlhodině běhu volám text nápovědy, pozdě. Zkusili kruhovou inverzi a zobrazil se oběšenec. Nezpomaluji a při západu slunce pokračuji dalšími kilometry na Šibeničák.

7 - Kostka

Minuli jsme bludný kámen a navzájem se ztrácíme. Anča opustí zbytek, já zbytek hledám. Nakonec my kluci nacházíme šifru a jdeme luštit do vesnice, zatímco Anča hledá cestu a nachází další stanoviště. Písmena E a T jasně ukazují na morseovku, ale jak? Zobrazením jedné strany na protější se E změní v T, zajímavé, bohužel zcestné. Ani nevím proč, neváhali jsme použít nápovědy, zřejmě že Sudoku už bylo dávno vyluštěné. Tomáš ihned chápe a za neustálého otáčení a převracení kostky diktuje tajenku. Padla shoda, že nápověda pomohla a bez ní bychom ztratili ještě hodně času.

8 - Budíky

Cestou potkáváme odcházet Točenou zmrzlinu a z jejích obličejů je nám vše jasné: padla absolutka. Přicházíme ke galerii, neslušně oblečení, ale přesto se nebojíme zúčastnit se rautu a prohlédnout si výstavu. Při prvním pohledu na budíky se shodneme, počkáme 90 minut a vzdáváme se. Jen s malou motivací luštit zkoušíme něco najít. Obětujeme další nápovědu, ale čekat do dvou ráno na zopakování výstavy se nám tu nechce. Zkoušíme souhvězdí, graficky kreslit, přepočítávat časy. Zjišťovat kdy budíky zazvoní. Vzdáváme se a odcházíme k tůni. Tahle šifra byla úžasná, jen nám bohužel nepadla do nálady.

9 - Kytičky

Tůň se nám s obdrženou mapou nakonec daří nalézt, bereme šest zadání a usedáme. Prohodím pár nápadů, slušně zahlásím příchozímu týmu náš název Paralaxa, lehnu si abych si natáhl nohy a dál nevím. Probudím se prochlazený, s bolestí za krkem a se šesti kytičkami s přehnutými rohy, zbývají poslední dvě písmenka a já se už radši jen balím a nad šifrou nepřemýšlím.

10 - Piškvorky

Na kopec vedla krásná přímá cesta, alespoň podle mapy. Ze začátku ano, pak zmizela. Po dlouhém bloudění v houští, prolézání lesa v tmavé noci a hledání světla vysílače narazíme konečně na cestu. Potkáváme zrovna tým jdoucí opačným směrem než si myslíme že bychom měli. Naštěstí je nenásledujeme a šifru nacházíme. Ráno pak zjišťuji, že to po čem jsme šly podle mapy nebyla cesta, ale hranice dvou správních oblastí. Zato jsem se cestou krásně zahřál a začal opět fungovat. Navíc zjišťujeme, že Točená zmrzlina má o absolutku více, takže jsme před ní :-).

Beru do ruky tabulku a je mi jasné. Dlouho mi trvalo vytvořit téměř stejnou šifru na Paralaxu, a najednou už druhá šifra co nemůžeme použít. Zato brzy vidím text "SPRAVNE", zato dal mi vycházejí nesmysly. Přijde mi, že partie už není jednoznačná a mám už asi tři varianty řešení, všechny mi přijdou správné a nedaří se nám nic objevit, kromě "SPRAVNEDIVC", jenže Dívčí nic v okolí není. Další absolutka. Při odchodu ještě naposledy potkáváme přicházejících 5 vteřin a za světla směřujeme na jedenáctku.

11 - Binárka

Brzká hodina udělala své a mysl každou chvíli chtěla čísla přepsat do desítkové soustavy, lenost nápad ale dobře potlačovala. Po spánku třetí absolutka, začíná to být špatné a pomalu vzdáváme boj. S Michalem se chystáme dnes v Třebíči přespat, takže Tomáš i Anča se s námi loučí a odchází do Okříšků (nám již několik stanovišť známému cíli) na vlak.

12 - R2-D2

Dál již jen ve dvou. Michal zabírá lavičku se stříškou poblíž rozcestníku, já skákaje po poli opět lovím signál. Týmům přijdeme v našem skromném složení jako orgové a hledají u nás šifru. Michal netuší, jak na čtyři popsat Hory a jak na šest popsat Vlajky. Dumáme a po minutě nám dochází naše hloupost. Trudomyslnost asi největší. Ještě před absolutkou se vydáváme na cestu směr Okříšky, nenapadá nás nic, navíc R2-D2 je nějaký divný, bez koleček. Odesíláme absolutku a opravujeme azimut k dalšímu stanovišti.

13 - Kruté hádky

Jak vidím na šifře delší text, zaraduji se, to určitě bude vtipné. Opět míjíme Točenou zmrzlinu běžící si pro nápovědu. Stále jsme před ní. Chytáme se, představujeme si tykadlo na písmenku, půlku lebky a máme J. Slova se požírají a nic nevychází. Vše už musíme dělat správně, tak proč to nevychází? Jdu se chvilku projít a vracím se k Michalovi, který jen zahloubaně pronese: h má také krásné tykadlo. Stanoviště už máme beztak vytipované, ale stejně vše doluštíme a vyrážíme na poslední šifru.

14 - Třebíčské metro

Pokus projít polem narazí po několik desítkách metrech mou neschopností prorazit si cestu a poražené, s plnými kapsami hořčičných semínek se vracíme na silnici a zkoušíme tentokrát vést azimut lesem. Šifru nacházíme, více jak hodina do konce hry, času není příliš. Stanic je 26, text se odkazuje na jejich názvy, píšeme abecedu a vychází "HESLO NENI OKRISKY KOSTEL". Michal jde, já vedle něho běžím.

15 - Cíl

Dvacet minut před dvanáctou stojíme u dveří sokolovny a odesíláme heslo "NENI". Org nás vyhání ven na schody a zkoušíme SMS zaslat bez hesla. Luštíme znovu a mezitím posíláme všechna hesla co nás napadají. Vychází nám "TEXTHESLONENI", stále nic, ani když zkouším poslat "PLAN" nebo "OBRAZEK". Pět minut do konce a nám už je jasné, že heslo bude v plánku. Semafor se nabízí, ale beru-li to po stanicích, nevychází. Hra končí a my se z devátého místa propadáme za Točenou zmrzlinu na patnácté.

Závěr

Potkáváme se opět s Kikinou a utíkáme na vlak zpátky do Třebíče. Krásný zážitek, spousty hezkých šifer a ani té nové averze k budíkům mi není líto :-). Teď už se jen převléci, naobědvat se, domluvit blízké testování šifer pro Paralaxu a trochu prospalý Michal se rozhodne ještě dnes odjet do Prahy. Cestou usínám, ale spolu s rozvodněnou Berounkou to byl nezapomenutelný týden.

Děkuji všem orgům a PŘIJEĎTE NA PARALAXU - 15. října v Praze ;)

Sepsal, nafotil a po sobě nepřečetl: Petr

Kompletní fotogalerie na Picase

Tým Paralaxa: Michal Donát, Anča Chejnovská, Petr Sedláček, Tomáš Skřivan